|
|
Komunikace se zařízením typu USB HID
Tylich, Jan ; Šimek, Václav (oponent) ; Vašíček, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá praktickou realizací propojení výukové platformy FITkit s modulem VDIP1 obsahujícího USB čip Vinculum firmy FTDI a návrhem knihovny umožňující komunikaci s USB zařízeními. Výstupem práce jsou dvě aplikace, které rozšiřují stávající možnosti komunikace kitu s člověkem přidáním počítačové klávesnice a myši.
|
|
|
Automatické vyhlazení 3D modelů kraniální embryonální myší chrupavky
Kočendová, Kateřina ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Jakubíček, Roman (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na vyhlazování 3D modelů ručně segmentované kraniofaciální chrupavčité tkáně myších embryí. Při procesu ruční segmentace dochází ve výsledných modelech ke tvorbě artefaktů a nepřesností, které je potřeba korigovat. Nejprve je segmentace upravena pomocí gradientu a prahování. Následné vyhlazovací metody jsou sestrojeny na základě teoretické rešerše. Algoritmizace je provedena v prostředí MATLAB. Veškeré algoritmy jsou navrženy a otestovány na vybraných modelech. Statistické vyhodnocení je stanoveno pomocí Dice koeficientu, kde je jako zlatý standard používán ručně vyhlazený model, na kterém byly zredukovány veškeré artefakty.
|
|
|
Software pro převzetí kontroly nad počítačem
Kostelník, Jan ; Kouřil, Jiří (oponent) ; Polívka, Michal (vedoucí práce)
V úvodní části diplomové práce je stručně zmíněn historický a technologický vývoj terminálu, jeho definice, výhody a nevýhody. V další části je uveden všeobecný popis služeb a jejich význam. Jsou zde popsány terminálové služby – aplikace pro vzdálený přístup, jejich přínos a obecné výhody a nevýhody. Je provedeno rozdělení terminálových služeb. U každého typu terminálové služby jsou popsány funkce, možnosti, konkrétní výhody, nevýhody. Dále je uveden rozbor důvodu a vhodnosti komprese dat. Na demonstrační aplikaci je ukázán dopad přílišné (dobrovolné) ztráty informací o souřadnicích. V další části se práce zabývá nejpoužívanějšími aplikacemi pro vzdálené ovládání počítače. Jsou zde provedeny porovnání a testy. Pátá kapitola je stěžejní částí diplomové práce. Je zde proveden popis návrhu a realizace pracoviště. Dále je popsán návrh a implementace systému pro dohled a ovládání. Tento systém umožňuje dohlížejícímu uživateli sledování činnosti uživatelů a ovládání jejich počítače. Dohlížející pracovník může také přistupovat k diskům a jiným paměťovým zařízením, které se nachází ve sledované stanici. Komunikace je komprimována a šifrována. Jsou zde použity symetrické a asymetrické šifrovací algoritmy. Dále jsou popsány dvě doplňkové aplikace – generování klíčů a síťový souborový manažer. V závěru mojí práce jsou uvedeny výsledky výkonnostních testů a návrhy na další rozšíření.
|
|
|
Monitorovací systém pro zjištění motility a polohy laboratorních zvířat po anestézii
Enikeev, Amir ; Vičar, Tomáš (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato Diplomová práce, která nese název „Monitorovací systém pro zjištění motility a polohy laboratorních zvířat po anestézii“ se zaměřuje na návrh a realizaci bezkontaktní detekce polohy laboratorního potkana nebo myši ve výběhu s průhledným krytem. Semestrální práce si klade za cíl nalézt vhodné metody realizaci bezkontaktní detekce polohy laboratorního potkana nebo myši a automaticky určit a zobrazit průměrnou rychlost nebo jiné charakteristiky pohybu. Zadání vzešlo z potřeb monitoringu zvířat po kurativním zásahu a také jako potřebná utilita pro budoucí „stínování“ pohyb zvířete (automatické cílení na jizvu na zádech zvířete). Potkan, který je umístěný uvnitř našeho výběhu je buď standardně pohyblivý nebo je omámen po anestezií. V této práci se zabývám nejprve rešerší automatických monitorovacích systémů pro detekci polohy zvířat ve výběhu. Pak v praktické části jsou testovány tři typy kamer pro obrazovou detekci polohy potkana a je navrhnut skript pro automatickou detekci a analýzu pohybu potkana. A vytvořen software na detekci
|
|
|
Monitorovací systém pro zjištění motility a polohy laboratorních zvířat po anestézii
Enikeev, Amir ; Vičar, Tomáš (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato Diplomová práce, která nese název „Monitorovací systém pro zjištění motility a polohy laboratorních zvířat po anestézii“ se zaměřuje na návrh a realizaci bezkontaktní detekce polohy laboratorního potkana nebo myši ve výběhu s průhledným krytem. Semestrální práce si klade za cíl nalézt vhodné metody realizaci bezkontaktní detekce polohy laboratorního potkana nebo myši a automaticky určit a zobrazit průměrnou rychlost nebo jiné charakteristiky pohybu. Zadání vzešlo z potřeb monitoringu zvířat po kurativním zásahu a také jako potřebná utilita pro budoucí „stínování“ pohyb zvířete (automatické cílení na jizvu na zádech zvířete). Potkan, který je umístěný uvnitř našeho výběhu je buď standardně pohyblivý nebo je omámen po anestezií. V této práci se zabývám nejprve rešerší automatických monitorovacích systémů pro detekci polohy zvířat ve výběhu. Pak v praktické části jsou testovány tři typy kamer pro obrazovou detekci polohy potkana a je navrhnut skript pro automatickou detekci a analýzu pohybu potkana. Systém funguje jako kamerové oko které v reálnem času v svém zorném poli schopno najit plochu černého boxu následně omezit plochu detekci o velikosti teto krabice a nasledne v omezenem prostoru automaticky detekuje težište a vzpočitava cestu kterou udelava ten bod , jako stitistiku uklada cestu za deasat sekund a z toho vzpočitava přumernou rzchlost potkanu za tu dobu .A hodnocenim získanou rzchlosti s průměrem vypočtenzm s testev na 10 myšich - hlasi na obrazovce stav myši za predešlych desat sekund.Vytvořeny software detekuje bilou myš nebo potkana v černém hovnem boxu , bez doplňkového označeni zvířeti pomoci markéru pro žádné stresovaní zvířeti . Potkan, který je umístěný uvnitř našeho výběhu je buď standardně pohyblivý nebo je omámen po anestezií. V této práci se zabývám nejprve rešerší automatických monitorovacích systémů pro detekci polohy zvířat ve výběhu. Pak v praktické části jsou testovány tři typy kamer pro obrazovou detekci polohy potkana a je navrhnut skript pro automatickou detekci a analýzu pohybu potkana. A vytvořen software na detekci
|
|
|
EEG biofeedback rozhraní lidského mozku a počítače
Kněžík, Jan ; Kořenek, Jan (oponent) ; Marušinec, Jaromír (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá rozhraním EEG biofeedbacku mezi lidským mozkem a počítačem a jeho konkrétní implementací v jazyce Java. Tento systém je postaven na základě počítače uskutečňujícího biologickou zpětnou vazbu (biofeedback) a elektroencefalografie (EEG), pomocí níž je prováděno snímání stavů mozku uživatele. Tímto způsobem je možné mozek efektivně trénovat a dosáhnout lepšího soustředění, odstranění poruch spánku a učení. Dále je zde obsažen návrh ovládání směru počítačové myši pomocí EEG zařízení, u kterého je člověk schopen pomocí kmitočtu mozkových vln řídit směr pohybu kurzoru po obrazovce. Motivací k řešení tohoto problému je snaha pomoci postiženým lidem komunikovat s okolním světem. Úvod práce obsahuje základní fakta o lidském mozku, elektroencefalografii a EEG biofeedbacku. Následují kapitoly se zabývají specifikací požadavků na vyvíjenou aplikaci, jejím návrhem a popisem vlastní implementace. Závěrečná část je věnována systémům BCI (Brain-Computer Interface) a návrhu ovládání počítače pomocí EEG zařízení se zhodnocením dosažených výsledků.
|
|
|
Maternální efekt u vybraných druhů hlodavců: pozitivní a negativní efekt na fitness potomstva
Malá, Jana ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Stopková, Romana (oponent)
Tato práce popisuje nejvíce studované mechanismy, které můžeme řadit do maternálního efektu. Konkrétně se zde u modelových hlodavčích organismů věnuji vlivům tělesné hmotnosti, zdravotního stavu, střevní mikroflóry a věku matky. Dále také uvádím faktory jako je pozice mláďat v děloze, populační hustota, stres a zejména mateřská péče, která provází celou tuto práci. Každý z těchto mechanismů může pozitivně či negativně ovlivňovat fitness potomstva, a to v závislosti na konkrétních podmínkách prostředí. Mateřské chování je zde prezentováno formou rešerše, která uvádí jak epigenetické, tak genetické vlivy působící na jeho konečnou podobu. Mateřská péče, jakožto prvek mateřského chování, vykazuje mezi jedinci odlišnou míru udávanou frekvencí olizování a čištění mláďat. Hodnocením mateřské péče nacházíme v laboratorních populacích dva stabilní fenotypy jedinců s odlišnými behaviorálními projevy v rámci sexuálního chování, stresové reakce, agrese či kognitivních schopností. V diskusi je kriticky zhodnoceno, zda mateřská péče opravdu působí na reprodukční úspěšnost a zda tedy může být považována za adaptivní mechanismus. Dle dostupných informací se nízká mateřská péče jeví jako výhodnější strategie v laboratorních podmínkách, je tedy otázkou budoucího výzkumu, jaká další vlastnost udržuje i samice s...
|
|
|
Grafické uživatelské rozhraní pro embedded aplikace
Bránecký, Peter ; Richter, Miloslav (oponent) ; Petyovský, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaobírá návrhem a implementací grafického uživatelského rozhraní pro vývojovou desku Raspberry Pi Pico Kit. Tato vývojová deska je založena na platformě Raspberry Pi Pico. Dále se práce zabývá zpracováním uživatelského vstupu z klávesnice a myši skrze USB rozhraní, generováním obrazového výstupu na VGA rozhraní vývojové desky a využitím microSD karty pro načítaní a ukládaní dat.
|
|
|
In vitro 3D organizace varlat u savců
Zahradníková, Hana ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Janečková, Lucie (oponent)
Dosud se nepodařilo vytvořit testikulární organoid, který by uspokojivě rekapituloval architekturu testikulární tkáně a zároveň byl schopen zajistit kompletní proces spermatogeneze in vitro. Dosažení tohoto cíle by znamenalo vyvinutí 3D modelu varlat, který by z hlediska buněčného uspořádání napodoboval situaci in vivo a mohl by tak přispět k hlubšímu pochopení fyziologického fungování testikulárního mikroprostředí. Takovýto model má mimo jiné velký potenciál pomoci při objasňování příčin mužské neplodnosti a hledání možností její léčby. Tato práce se zabývala tvorbou organoidů z testikulární buněčné suspenze myši nebo člověka, čehož lze využít například i ke studiu organogeneze de novo. Testovány byly celkem čtyři 3D kultivační systémy, z nichž nejlepších výsledků bylo dosaženo kultivací ve vrstvě měkké agarózy (SACS). Dále byl v rámci této práce úspěšně zaveden a optimalizován postup přípravy testikulárních organoidů pro snímání pomocí light sheet mikroskopie umožňující hodnocení jejich vnitřní struktury. Ze suspenze testikulárních buněk 5denní myši se podařilo připravit organoidy, jejichž struktura v některých ohledech připomínala organizaci varlete in vivo. Za klíčový výsledek lze považovat zejména přítomnost tubulárních struktur. Ze suspenze testikulárních buněk dospělého muže byly získány...
|
|
|
Laboratorní test disasortativního párování u hraboše polního - literární rešerše
BÍLKOVÁ, Pavlína
Petrásková P. (2019): Laboratorní test disasortativního párování u hraboše polního - literární rešerše [Laboratory test of disassortative pairing in the common vole - literature search. Bc. Thesis in Czech]-49 pp. , Faculty of Sciences, University of South Bohemia, České Budějovice, Czech Republic. Cílem práce je pomocí literární rešerše zmapovat současné znalosti o vlivu pachové preference na reprodukční úspěch u savců se zaměřením na hraboše. Jako asortativní párování je označována každá forma nenáhodného párování. Většinou je tím ale myšlena situace, při níž se častěji párují jedinci, kteří mají podobné fenotypy. Opakem je pak situace, kdy se častěji párují jedinci s odlišnými fenotypy. To je pak někdy označováno jako negativní assortativní nebo disasortativní párování. Tato studie se zabývá především párováním nenáhodným podle tělesných pachů. Ty jsou u živočichů spojené především s geny pro hlavní histokompatibilní komplex (MHC), který hraje klíčovou roli v imunitním systému. Produkty genů MHC, které se nacházejí v různých sekretech těla, spoluvytvářejí specifický pach každého jedince. V rešeršní části byly hledány odpovědi na následující otázky: Jak je vybírán partner k rozmnožování? Je častější asortativní nebo disasortativní párování? Jaké informace zprostředkovává tělesný pach? Jakými kanály je pachová informace vysílána a jakými přijímána? Jak je řešeno testování pachové preference v laboratorních podmínkách? V praktické části je představen plán vlastního experimentu, ve kterém bude hrát hlavní roli T-labyrint ke stanovení pachové preference. V laboratorních podmínkách budou mít hraboši na realizace celého procesu dostatek času.
|
host ::
RSS.